text Dorota Zemanová, foto kvinta

Náš adaptační kurz začal na parkovišti u Tesca. Do Hořic jsme se vydali autobusem, cesta trvala okolo dvou hodin.

Na onom místě jsme se rozdělili do chatek, které naprosto přetékaly příběhy a pestrou historií. Během pobytu jsme hráli spoustu her, které nám jako třídě pomohly upevnit vztahy a dozvědět se o sobě něco nového. Vyzkoušeli jsme si jak hry sportovní, tak i psychologické či kreativní. Hra tajný kamarád byla naší jedinou hrou, jež probíhala od příjezdu do odjezdu. Jednalo se o pomáhání si a sblížení s náhodným spolužákem. Díky této hře se náš kolektiv více zcelil.

Ve volném čase jsme pořádali turnaje s ostatními třídami. V četnosti hraní vedl volejbal, avšak nechyběly ani ragby či ping-pong. Zbylé chvíle jsme vyplnili koupáním v bazénu a tlacháním.

Ve čtvrtek 5. 9. dopoledne se všechny tři třídy a učitelé (pozn. celkem 97 jedinců) vydali na výpravu do Hořic. Rozchod jsme využili k okouknutí města, a především k nákupu vyhlášených hořických trubiček.

Po veleúspěšném výletu nebyl čas na odpočinek, byl ten nejlepší čas na táborové posezení s hostinou tvořenou špekáčky a chlebem. Kdo měl štěstí, vybojoval si i marshmallow. Oheň byl tak vyvedený, že jsme tam chtěli zůstat déle, ale bohužel jsme následující den museli opustit naše čtyřdenní domovy.

Ještě zde musím zmínit jídlo kempu Allegro. Spektakulární! Snídaně probíhaly formou švédského stolu, kde se v průběhu dní objevily palačinky, vajíčka, omelety a jiné ranní pochutiny. Myslím, že se jídlu nedalo nic vytknout.

V pátek při rozloučení už jsme nebyli pouhými cizinci, už jsme byli lidé, kteří se vzájemně znají. Od našeho pobytu bude záležet jen a pouze na nás, jak se naše vztahy budou dále vyvíjet.

Všem moc děkuju, bylo to super.