Za téměř 110 let existence našeho gymnázia z něj vyšla řada vynikajících studentů, kteří se dokázali uplatnit v různých sférách lidského života. Galerii významných absolventů ještě nemáme, jednomu z nich však je přece jen věnována pozornost, a to v celostátním měřítku, jak dosvědčil průběh roku 2019.
V lednových dnech se studenti našeho gymnázia „rozprchli“ do různých míst spojených se životem Jana Palacha. Navštívili Všetaty, Libiš, Prahu, kde byli mj. na nádvoří Karolina svědky odhalení pamětní dlaždice v místech, kde byla 24. – 25. ledna 1969 vystavena rakev s ostatky Jana.
Na Mělníku je na původní budově gymnázia pamětní deska, v protilehlých Jungmannových sadech památník Pocta Janu Palachovi. Čím tedy přispět k Janově přítomnosti ve městě i na gymnáziu, které nese čestný název Gymnázium Jana Palacha Mělník? Naším příspěvkem se stala brožura Spolužák Jenda, myšleno především spolužák středoškolský, ale i ze základní školy. Zatím nikde v literatuře toto téma zpracováno nebylo, stali jsme se prvními, kteří Janovy spolužáky oslovili. Máme za sebou řadu setkání – s pamětníky, ale i těmi, kteří se palachovským tématem nějakým způsobem zabývají.
Ve středu 16. ledna některé třídy zhlédly film Hořící keř a setkaly se s jeho scénáristou Štěpánem Hulíkem, který dokázal dát poutavou podobu událostem, které následovaly ve dnech a letech po Janově smrti. Z řady dobových filmových dokumentů, jež vznikly, jsme pro školní projekci 21. ledna vybrali film Tryzna, a to za přítomnosti jednoho z režisérů, Dušana Trančíka. Zavedl nás nepateticky, a přesto působivě do lednových dnů roku 1969 v Praze, Bratislavě a Brně. Na setkání s touto přední osobností (česko)slovenského dokumentárního filmu byl též Janův kamarád a spolužák ze základní školy ve Všetatech Stanislav Hamr a přední český historik PhDr. Petr Blažek, PhD., z ÚSTR, jeden z autorů výstavy Jan Palach ʼ69 (NM, FF UK), již na gymnázium zapůjčilo ve dnech 21. 1. – 21. 2. 2019 Město Mělník. Na 350 žáků škol z Mělníka a okolí jí provázeli studenti.
Vedle výše zmíněných jsme přivítali 19. ledna i hosta z Francie, autora knížky Krátký život Jana Palacha (ve Francii 2018, u nás v nakladatelství Práh v roce 2019). Je jím Anthony Sitruk, s nímž jsme se setkali i následující den na pietním aktu ve Všetatech.
Mohlo by se zdát, že po lednových dnech 2019 téma Jana Palacha ustoupilo do pozadí událostem dalším. Nebylo tomu zcela tak, protože od Týdne Jana Palacha v roce 1989 česká veřejnost směřovala k listopadovým událostem. I nás Jenda provázel celým rokem 2019.
Kluci, kteří se podíleli na knížce Spolužák Jenda, Honza Sklenář, Vojta Deliš, Vít Novotný a Dan Kulíšek, se společně vydali 14. září za Jiřím Palachem, který jim chtěl osobně poděkovat za podíl na vzniku publikace. Strávili jsme příjemné dopoledne, které každému účastníkovi bude připomínat skleněný produkt (vždyť jsme byli ve sklářském kraji a ve sklárnách Jiří Palach pracoval). Odvezli jsme si i tradiční buchtu, ale tu jsme brzy zdolali.
Cesta poslední, do Všetat. Zde, v bývalém rodinném domě Palachů, se 9. října 2019 otevřel Památník Jana Palacha jako další z objektů Národního muzea. Jeho interiér je velice působivý, je prostorem k přemítání, mimo jiné např. nad otázkou, již položil Jakub S. Trojan v Praze na Olšanech 25. ledna 1969 a na mělnickém gymnáziu 13. října 2017: „Co jsem udělal já pro druhé, jaké je mé srdce, za čím jdu, čemu sloužím, co je pro mne nejvyšší životní hodnotou?“
